Skočit na obsah Bechyně

Bechyně

Památky

Turistické informace

Zajímavosti

Penzion Golf
Cena od: 600 Kč os./noc
Penzion U Růže
Cena od: 300 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že se v Česku nachází brána do pekla? Podle všeho je zazděná ve hradu Houska v severních Čechách. Za staletí se do ní spustil jediný odvážlivec, nicméně než stačil po vytažení cokoli vypověděl, zemřel hrůzou.




Mohyla kněžny Kazi

Co má mohyla kněžny Kazi společného s Bechyní? Málo, dalo by se říci, ale přece. Za všechno může Kosmas. V jeho kronice se objevil jeden z nejstarších dokladů existence Bechyně a bechyňského kraje vůbec, právě v souvislosti se životem bájné Krokovy dcery Kazi, respektive s koncem jejího života. Kosmas zaznamenal, že po Kazině smrti: „…na památku své paní velmi vysoko vztyčili mohylu, kterou jest až podnes viděti, nad břehem řeky Mže, při cestě, kudy se chodí do končin kraje bechyňského přes horu, jež slove Oseka“.

Příběh o smrti jedné ze tří dcer knížete Kroka tedy s Bechyní přímo nesouvisí. Podle pověsti se k ní váže spíše život Kaziny slavnější sestry Libuše. Ta prý zdejší území věnovala své věrné družce Bohyni, od níž teritorium získalo později své jméno: Bohyně – Bechyně. Nechme teď ale pověst o vzniku Bechyně v oblasti bájí a pojďme se podívat za osudy zmíněné Kaziny mohyly.

Přestože počátek přemyslovského českého státu náleží až do druhé poloviny 9. století legendám, zachoval nám právě Kosmas vcelku podrobné informace o historicky jinak nedoložených Přemyslovcích 7. – 9. století: Přemyslovi a jeho manželce Libuši, Nezamyslovi, Mnatovi, Vojenovi, Vnislavovi a dalších. Z Kosmovy kroniky pak vycházeli další kronikáři, např. tzv. Dalimil, Václav Hájek z Libočan a s konečnou platností pak přiblížil veřejnosti toto období našich dějin Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Mnoho badatelů se snažilo podepřít tato dvě neznámá století české historie hmotnými důkazy. Hledal se Krokův hrad, Tetín v již existující stejnojmenné osadě u Berouna, spojené navíc s Přemyslovským rodem tragickou smrtí sv. Ludmily r. 921. Byla snaha po nalezení Libušína.

Pouze s Kazi to nebylo tak jednoduché. Kosmas totiž zmiňuje existenci Tetína i Libušína, o nějakém Kazíně v něm však nenajdeme ani slovo. Ten se poprvé objevil až ve veršované kronice tzv. Dalimila, snad aby se mu to lépe rýmovalo: „Kazi sedieše na Kazíně a Tetka na Tetíně“. I přes tento zjevný rozpor byl nakonec hledán i bájný Kazín. S určitostí se ovšem ani v jednom případě nepodařilo zjistit nic konkrétnějšího.

Stejný osud potkal také onu mohylu při cestě do Bechyňska. Zdálo se, že by mohyla mohla mít reálnější základ než bájné hrady, tím spíše, že v Kosmově době (+1125) byla mohyla „až podnes viděti“. Kosmas Kazinu mohylu, nebo snad domnělou mohylu, znal a ještě ji blíže lokalizoval horou „Oseka“. V 60. letech 19. století se zdálo, že je záhada rozluštěna. Nedaleko Mokropes byla nad řekou Berounkou v blízkosti tzv. Hrádku, pokládaného za Kazín, objevena dlouho hledaná „mohyla“. Nakonec se ukázalo, že jde jen o pozůstatky valů slovanského hradiště.

Archeologové se však v případě Kaziny mohyly nevzdávali tak lehce jako tomu bylo u vybájených hradů. Nalezení mohyly za kopcem Osek totiž mohlo pomoci vymezit hranici mezi územím Přemyslovců a jejich neméně známých konkurentů Slavníkovců. Nabízelo se množství dalších lokalit. Poslední teorie ukazovala na několik míst při řece Berounce, mezi hrady Libštejnem a Krašovem, téměř na hranici krajinné oblasti Křivoklátsko. Druhý z jmenovaných hradů byl dokonce s mohylou ztotožňován.

Bádání ale nevedlo k jasnému výsledku a jak by nejspíš napsal Dalimil: „Kazina mohyla nalezena nebyla“. Nezbývá, než se podržet Kosmova vyprávění a počkat: „Zda pověsti z minulosti nedostanou v budoucnosti podobu konkrétnosti“.