Klášter
Gotická, trojkřídlá budova kláštera, položená vysoko na skále nad údolím Lužnice, pochází z přelomu 15. a 16. století. Byla postavena na místě původní stavby z let 1281-1284, zničené za husitských válek v letech 1426 a 1428. Původně byl klášter minoritský, později františkánský. Františkáni opustili klášter v roce 1428, po obsazení Bechyně husity. V říjnu roku 1491 byl zpustošený klášter částečně opraven, s povolením krále Vladislava Jagellonského a papeže Inocence VIII. sem byli opět uvedeni františkáni (tento řád zde zůstal až do roku 1950). Vzápětí byl obnoven také kostel Nanebevzetí Panny Marie, což dodnes připomíná datace (1491) v presbytáři chrámu.
Kostel je dvoulodní (přes 42 m dlouhý), na severní straně k němu přiléhá komplex klášterních staveb, budovaných od roku 1501. Samotný konvent je trojkřídlá jednopatrová stavba s ambitem obcházejícím čtvercový dvůr.
K dalšímu poškození kláštera došlo v průběhu třicetileté války, v roce 1619 byl kostel vypleněn švédskými vojsky. Při této události došlo k tzv. Bechyňskému zázraku, který z kostela Nanebevzetí Panny Marie učinil jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst (v současnosti se zde konají dvě poutě - hlavní na slavnost Nanebevzetí Panny Marie a menší na sv. Václava). V roce 1725 dala hraběnka Marie Terezie Šternberková přestavět kvůli množství poutníků původní barokní kapli na jižní straně kostela (z r. 1673), kaple tím získala neobvyklý osmiboký půdorys.
Komplex kláštera s kostelem je velmi cennou památkou, dochoval se zde nejhodnotnější a zároveň nejrozsáhlejší soubor prostorů se sklípkovou klenbou v českých zemích (obě lodi kostela, kapitulní síň, kaple sv. Karla Boromejského, ambit, západní předsíň a sakristie). Vzácný je rovněž interiér a mobiliář. K nejstarším památkám náleží pozdněgotická nástěnná malba v podkruchtí z období kolem roku 1520, představující Poslední soud. Barokní kůr pochází z roku 1634. Hlavní, bohatě zdobený oltář je z roku 1780, je na něm umístěna socha Ukřižovaného z druhé poloviny 16. století a pod ním Pieta z konce 15. století (viz. Bechyňský zázrak). Rovněž pět bočních oltářů je velmi hodnotných, obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského z let 1664 - 1665 bývají připisovány Karlu Škrétovi, obraz sv. Ludvíka je dílem Michala Václava Halbaxe z doby po r. 1700. V interiéru je možné nalézt renesanční náhrobky Ladislava a Jana ze Šternberka, Johany Švihovské z Riesenburku a Kryštofa ze Švamberka. Z období renesance pochází také zajímavá kropenka v podobě kmene s propletenými suchými větvemi a socha Piety, umístěná ve výklenku s tepanou mříží na jižní straně presbytáře.
V klášteře dnes sídlí Základní umělecká škola, jejíž pedagogové založili v 90. letech občanské sdružení Klášter, které pořádá v historických prostorách této památky kulturní akce – divadla, koncerty, výstavy apod. Prohlídky interiérů kláštera a kostela zajišťuje bechyňské informační centrum.
Otevírací doba informačního centra:
Zima:
09.00-12.00 a 13.00-17.00
Léto:
08.00 - 19.00
Prohlídky se pořádají celoročně a denně (1.5. - 30.9. v každou celou hodinu, mimo sezonu dle dohody). Sraz je vždy 5 minut předem v Informačním centru. Podmínkou konání prohlídky je skupina min. 5 plně platících osob. Doba trvání prohlídky je cca do 40 minut.
Vstupné:
do 5 osob platí všichni 50,- Kč
větší skupiny: důchodci a děti do 15 let 30,- Kč
děti od 3 do 5 let a invalidé 20,- Kč
množstevní slevy pro skpiny nad 20 osob.
